Jdi na obsah Jdi na menu
 



Lomnický štít: 2633,9 m.n.m.

Je to nejpopulárnější a díky lanovce nejvyhledávanější štít Vysokých Tater. Tento 3. nejvyšší vrchol v Tatrách byl svého času považován za nejvyšší. Na severozápad vybíhá dlouhým hřebenem k Pyšnému štítu, který se končí až v Baraním sedle. Od tohoto hřebene je oddělen sedielkem pod Lomnickým. Jižní hřeben směřuje k Lomnickému sedlu a končí se Lomnickým hřebenem. Třetí hřeben vybíhá z tabulovitého severovýchodního úbočí, od Měděné štrbiny, nazývaný hřeben Videl, který spojuje Lomnický štít s Kežmarským štítem. Je to horolezecky často vyhledávané místo. Ze severní strany jsou místa, kde se sníh drží stále. Na vrcholu Lomnického štítu je konečná stanice lanové dráhy z Tatranské Lomnice a observatorium. Je to štít s mimořádně hezkým výhledem. První zaznamenaný výstup provedl v roce 1793 angličan Robert Townson. Je zajímavé, že Townson v tomto roce změřil Lomnický štít naprosto přesně, naměřil výšku 2633 m.n.m. V 18. století se na jeho sevrních svazích dolovalo stříbro v naději, že objeví i zlato. První lanovka byla uvedena do provozu 19. prosince 1941. Od tohoto roku je Lomnický štít nejnavštěvovanějším vrcholem Vysokých Tater.

detailní popisy některých výstupů:

1. Ze Starého Smokovce, přes Malou Studenou dolinu a Lomnické sedlo: Ze Starého Smokovce jdeme po značkovaném chodníku na Hriebienok a dále po Magistrále až k rozcestí před Zamkovského chatou. Tu magistrálu opustíme a jdeme po chodníku kolem Zamkovského chaty a dále do Malé Studené doliny. Dojdeme až do místa, kde po pravé straně nad námi je šíroký, sutinový žlab, který padá z Lomnického sedla. Tímto dlouhým a nepříjemným sutinovým žlabem lehce vystoupíme až na Lomnické sedlo. Z Lomnického sedla na Lomnický štít vede klasická cesta, který je ve vyšších polohách zajištěná řetězy a umělými stupy. Z Lomnického sedla jdeme po vyšlapené stezce, místy lemované skalními mužíky, až dojdeme k plotnám mohutné, široké a dost plytké rokliny. Zde překročíme plotny, vystoupíme širokým, sutinovým, doprava se táhnoucím žlabem na sedílko, (vpravo od něho je nápadná, převislá věžička), ve výrazném žebru, které vyčnívá v úbočí štítu a po levé straně žebra, přes skalky, plotny a stupně nahoru. Nakonec sutinovým žlábkem, kousek doprava, dosáhneme další sedílko v žebru. Tady překročíme žebro na druhou stranu, dále překročíme, (držíme se zhruba směru šikmo doprava), zářez a žlábek a dojdeme nad roklinku. Na lévé skále roklinky, vystoupíme ke krátkému zářezu v plotnách a zářezem na sedílko v už zmíněném žebru. Sestoupíme asi 20 metrů na protilehlou stranu a vodorovně doleva přijdeme do plytké rokliny, o které jsem se už zmiňoval. Odtud v serpentínách, nejprve šikmo doleva, ve směru jižního hřebene, potom zase šikmo doprava do rokliny. Tu je strmá a hladká plotna. Dále roklinou stále nahoru a po velkých balvanech vystoupíme až na vrchol. Náročnější místa při tomto výstupu jsou zajištěná řetězy a umělými stupy. Celkový čas výstupu ze Starého Smokovce: asi 7 hodin, stupeň obtížnosti: CH-I, stezka z Lomnického sedla na vrchol je dobře viditelná, takže vrcholu by se mělo dosáhnout i bez tohoto složitého popisu výstupu. Prakticky celý výstup z Lomnického sedla na vrchol jde vidět jak budova na štítě, tak i sedačková lanovka na sedle, takže pokud bude dobrá viditelnost a nebudete mít u sebe povolení k výstupu, tedy pokud půjdete tzv. na černo, tak je velká pravděpodobnost, že si vás tam někdo všimne...

2. Z Velké Zmrzlé doliny, z Měděné kotliny, přes Měděné lávky: Nad prahem Velké Zmrzlé doliny, doleva, přes potok a na jihovýchod šikmo nahoru na velké suťovisko, které se rozkládá na úpatí Kežmarského štítu a doprava pokračuje tzv. "věčným" sněhem vyplněné koryto Měděné kotliny. Po suti vystoupíme nahoru ke skalám, přesně ke třetímu žlabu, počítaje zleva od ústí kuloáru, který vede na Horní Kežmarskou štrbinu. Třetím žlabem, pokud je v něm sníh, tak prostředním žlabem až do poloviny délky. Potom doleva a po skalách na nakloněnou sutinovou plošinku. Přes plošinku, trochu dolů doleva, potom šikmo doleva nahoru přes plotny a strmé skály do vzpomínaného kuloáru. Tímto kuloárem do sutinového kotle, při kterém se začínají Měděné lávky. Jsou to v podstatě dvě sutinové rampy, které přetínají asi v polovině výšky severozápadní stěny Kežmarského štítu a Vidlového hřebene. Od terasy, kde stojíme, se rozbíhají, potom chvíli směřují vodorovně, horní je asi 35 metrů nad spodní a na konci se znova vzdalují. Dolní lávka je asi 1,5 metrů široká, místy širší, horní lávka je užší. Ze sutinového kotle dolní lávkou, až do poloviny vzdálenosti, je tu jakési sedílko, či plošinka, ve spádnici Vidlového sedla. Tu se lávka rozšiřuje a klesá. Pod skalami jdeme doleva a komínem se dvěma vkliněnými balvany nahoru, pod prahem levé stěny komína, je možno jít též pravou stěnou a na horní lávku pod ústím kuloáru Vidlového sedla. Teď horní lávkou, nejprve skoro vodorovně, potom nahoru, až k žlábku s vodou. Přes vodu a dále šikmo doprava, po vysokých stupních rozsáhlého úbočí severní štítové stěny. Je možné taky vystupovat přímo pod stěnami Vidlového hřebene. Nakonec vlevo je Měděná štrbina, po plotnách dojdeme šikmo doprava na vodorovný úsek severozápadního hřebene a po něm doleva na vrchol. Celkový čas výstupu z Velké Zmrzlé doliny: asi 5 hodin, stupeň obtížnosti: II, dost exponované, nutná znalost terénu, náročný výstup.

3. Ze Skalnaté doliny, kolem plesa: Ze Skalnaté doliny, kolem plesa až po ústí rokliny, která padá z Vidlového sedla, potom na jihozápad obrovským korytem mezi stěnami Západní Vidlové věže a severozápadním žebrem, kterým je ohraničena zprava východní stěna Lomnického štítu. Vystupujeme nahoru, až na úroveň Mědené štrbiny, odtud po plotnách a sutině na vrchol Lomnického štítu. Celkový čas výstupu ze Skalnaté doliny: asi 3 hodiny, stupeň obtížnosti: II, exponovaný a náročný výstup, nutná dobrá znalost terénu.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA