Jdi na obsah Jdi na menu
 





Gerlachovský štít: 2654,4 m.n.m.

Nejvyšší vrchol Vysokých Tater a zároveň nejvyšší vrchol Karpatského oblouka, rozložený na jižní straně pohoří. Od Zadného Gerlachu ho odděluje Tetmajerovo sedlo a od Gerlachovské veže, Batizovská priehyba. Jeho hřeben vybíhající na jih se končí v Kotlovém štítě, kde se rozdvojuje. Pravá větev, nazývaná Dromedárov chrbát, klesá víc a víc do doliny, kde zaniká v sutině. Má několik podřadnějších věží. Levá větev, jedna její část nazývána Čertův chrbát, je výraznější, skalnatější a má několik jasných vrcholů s pěknými stěnami a žlaby. Zaniká taktéž v sutině, nad Sliezským domem. Tyto dvě vedlejší větve vytvářejí, už zdaleka viditelný a charakteristický, kotel, nazývaný Gerlachovský kotel. Samotný Gerlachovský štít má několik prudkých stěn, z kterých východní, nepřesahující 300 metrů, je čistě skalní a pevná. Srázy, padající na západ do Batizovské doliny, jsou rozryté žlabami a pilíři, i když jsou mnohem delší, ale místy hodně zvětralé. Z této strany jsou pro horolezce ideální výstupy. První zaznamenaný výstup na Gerlachovský štít podnikli 11.8.1855 Z. Bošniacki a W. Grzegorzrk. Zajímavostí je, že dlouho nebyl Gerlach vnímán jako nejvyšší hora Tater. Za nejvyšší vrcholy byly pokládán Kriváň, Lomnický štít, Ladový štít a svého času dokonce Slavkovský štít. Až ve třicátých letech 19. století prováděl měření tatranských štítů Ľudovít Greiner, který zjistil, že nejvyšší je právě Gerlach. Tyto jeho výsledky měření ale dlouhé roky nebyly uznávány. To se změnilo až v sedmdesátých letech 19. století. Tato hora se v 19. století nazývala štít Františka Jozefa a pak byla přejmenována na Stalinov štít.

detailní popisy některých výstupů:

1. Z Vyšných Hágů, tzv. Historickou cestou, přes Gerlachovský kotel: Z železniční stanice ve Vyšných Hágách jdeme po značkovaném chodníku na Batizovské pleso. Dojdeme do místa, kde z plesa vytéká potok a jdeme dále po magistrále směrem na Sliezský dom. Po této cestě jdeme ale asi jen 5 minut a odbočíme doleva, vystupujeme téměř přímo, (mírně jdeme stále doprava až narazíme na nepříjemný sutinový žlab), ve svahu, který padá z Gerlachovského kotle, až vystoupíme právě nad Gerlachovský kotel. Odtud odbočíme doleva na široký, sutinou a balvanami pokrytý svah, který tvoří poslední výběžek jihozápadního hřebene. Po něm na Dromedárov hrb, (nemusíme jít až na vrchol, ale dojdeme napravo od vrcholu). Dále následuje úsek, který je až po štrbinu pod Kotlovým štítem, posázený pěti věžičkami, společně nazývané Dromedárov chrbát. Postupujeme pod hřebenem ve svahu, který padá do Gerlachovského kotle. Věže obcházíme vždy ve východním úbočí. Vyjímku tvoří jedna věž, která nejde obejít východní stranou, (kolmé, hluboké százy) a tak musíme vyjít na hřeben a najít místo kterým obejdeme vrchol věže západním úbočím, které padá do Batizovské doliny, (je to dost strmý několikametrový sestup, ale při opatrném sestupu to není nebezpečné). Ihned po tomto několikametrovém sestupu lehce vystoupíme do blízkého, několik metrů vzdáleného sedla. Odtud už pokračujeme opět pouze ve východním úbočí, překročíme několik poměrně lehkých žeber a žlabů. Už dost vysoko přejdeme na suťovisko, po kterém vystoupíme do Štrbiny pod Kotlovým štítem, (z této štrbiny je snadný výstup na Kotlový štít - asi 20 minut). Z této štrbiny poprvé vidíme vrchol Gerlachovského štítu. Ze štrbiny sestupujeme níže na stranu Batizovské doliny, (pár metrů, jasně uchozený chodník), a potom delším vlnitým traverzem, přes několik žeber a žlabů na dno velkého a hlubokého Batizovského žlabu, pár desítek výškových metrů pod vrcholem. Přetraverzujeme žlab a lehce vystoupíme, (jsou tam i řetězy), na vrchol. Celkový čas tury z Vyšných Hágů: 6-7 hodin, stupeň obtížnosti: I, nutná znalost terénu, (při neznalosti terénu, navíc pokud padne mlha je tu možnost totálního zabloudění).

2. Od Sliezského domu, tzv. Velickou probou: Od Sliezského domu jdeme okolo Velického plesa a serpentínami na "Večný dážd", (stěna z které stále kape voda). Tu opustíme chodník a vlevo překročíme koryto potoka. Na druhé straně šikmo vpravo po travnatém úbočí, viditelný chodník, po kterém dojdeme pod stěnu Kvetnicovej veže. Nejprve jdeme v trávě, potom v sutině, až pod dlouhý a široký žlab, který padá ze Sedielka nad kotlom. Žlab se ve spodní části strmě zdvíhá asi 15ti metrovými stěnami. Až sem po chodníčku v suťovisku. Pod stěnami doprava a pomocí umělých stupů a řetězů, (velmi exponované), překonáváme těžký úsek Velické proby. Dále postupujeme v lehčím terénu v širokém žlabu, který nám udává směr dalšího výstupu. Vystupujeme v pravé části žlabu po travnato-skalních pásech, policích a žebru, (cesta je označená skalními mužíky). Před ukončením žebra vcházíme opět do celkem skalnatého žlabu. Po skalách nahoru na Sedielko nad Kotlom. Ze Sedielka sejdeme pár metrů níže na výrazný chodník šikmo vpravo a dále přes první žebírko. Na druhé straně žebírka sejdeme do žlabu, přímo přes něho na druhé žebro a dále přes další 3 žebra do širokého sutinového žlabu pod Lavínovou lávkou. Sutinou v serpentínách vystupujeme nahoru a v polovině délky zahneme doleva do skalního žlabu a ním do Štrbiny pod Kotlovým štítem. Zde se napojujeme na předchozí, historickou cestu, a postupujeme stejně. Viz túra č.1, tzv. historickou cestou od Štrbiny pod Kotlovým štítem na Gerlachovský štít. Celkový čas túry od Sliezského domu na Gerlachovský štít: do 5 hodin, stupeň obtížnosti:I, v úseku Velické proby dost exponované.

3. Od Vyšných Hágů, přes tzv. Batizovskou probu: Od železniční stanice jdeme po značkovaném chodníku na Batizovské pleso. Od výtoku plesa jdeme zprava kolem plesa po viditelném chodníku mezi obrovské balvany. Přes ně na dno doliny, na travnatou vyvýšeninu, která se táhne do nitra Batizovské doliny, až po plotnovité stěny, padající z terasy v dolině. Tu doprava sutinovým a výše travnatým úbočím nahoru, na terasu pod Batizovský žlab. Žlab je nápadný, bezprostředně nad sutinou je bílá skála, tzv. Biela stena. Dojdeme pod ní a stěnou nahoru po dobrých stupech na polici. Po ní doleva a v ostrém úhlu několik metrů šikmo doprava nahoru do kotle, který se vytvořil ve žlabu. Levou částí kotle pomocí řetězů nahoru a přes mokré skály do levé odnože žlabu pod 6ti metrovou stěnu, tzv. Batizovskou probu. Stěnou nahoru, (dost exponované), po umělých stupech a pomocí řetězů na skalní polici, po které přejdeme na žebro. Překročením žebra dosáhneme střední část hlavního žlabu. Další cesta vede v tomto obrovském a širokém žlabu. Vystupujeme v jeho levé větvi. Směr cesty nám ulehčuje vyšlapaný chodník a ochozené skály. Žlabem stále nahoru, jednou v pravé, podruhé v levé části, až se v horním konci rozšíří v menší kotlinku, (zde se napojujeme na předchozí 2 cesty, tzv. Historickou a na cestu co vede přes Velickou probu). Odtud odbočíme doleva a lehce vystoupíme na vrchol Gerlachovského štítu. Celkový čas túry z Vyšných Hágů: 5-6 hodin, stupeň obtížnosti: I, v úseku Batizovské proby dost exponované.

4. Od Vyšných Hágů, přes Batizovskou dolinu a Tetmajerovo sedlo: Od železniční stanice jdeme po značkovaném chodníku na Batizovské pleso. Od výtoku plesa, (stejně jako túra č.3), jdeme zprava kolem plesa, po viditelném chodníku mezi obrovské balvany. Přes ně na dno doliny na travnatou vyvýšeninu, která se táhne do nitra Batizovské doliny, až po platńovité stěny padající z terasy v dolině. Tu doprava su´tovým, výše travnatým úbočím, nahoru na terasu pod Batizovský žlab. Jdeme stále dále až pod žlab, který padá z Tetmajerového sedla, (nutná znalost terénu). Vstoupíme do žlabu, kterým vystoupíme až do Tetmajerového sedla, (z tohoto sedla je snadný výstup na Zadný Gerlach). Ze sedla odbočíme doprava na hřeben a ním nahoru. V polovině délky je hřeben rozštěpený. Vystupujeme vpravo žlabem, na nakloněných drsných plotnách. Pod výšvihem vrcholového bloku, kousek v západním úbočí, a zprava na vodorovný vrcholový hřeben. Odtud ještě asi 150 metrů na nejvyšší bod Gerlachovského štítu. Celkový čas túry z Vyšných Hágů: 6-7 hodin, stupeň obtížnosti: II - III, v úseku od Tetmajerového sedla po vrchol Gerlachovského štítu velmi exponované a nebezpečné.

5. Od Sliezského domu, Velickou dolinou, z hornej Kvetnice -Darmstadterova cesta: Od Sliezského domu jdeme zančkovaným chodníkem směrem na Polský hrebeň, chodník opustíme za Dlouhým plesem. Sestoupíme kousek na dno doliny, potom vystupujeme přes kameny, (případně sníh), pod roklinu, která sbíhá ze sedla. Roklina se končí nad dolinou asi 100 metrů vysokým prahem skal, který je přerušený čtyřmi žlabkami. Druhým od jihu jdeme kus nahoru, potom do stěny, která ohraničuje žlábek zleva, nakonec po žebru mezi prvním a druhým žlábkem k hornímu lemu skal. Dále po svahu v široké roklině, která padá ze sedla, nejčastěji vyplněná sněhem. Přímo roklinou nebo vpravo od ní po skalách nahoru. Dojdeme tak v polovině žlabu do kotle pod strmým sněhoviskem. Dále ve skalách na Tetmajerovo sedlo, (odtud pokračujeme jako předchozí túra č. 4). Odbočíme doleva na hřeben a ním nahoru. V polovině délky je hřeben rozštěpený. Vystupujeme vpravo žebrem, na nakloněných drsných plotnách. Pod výšvihem vrcholového bloku kousek v západním úbočí a zprava na vodorovný vrcholový hřeben. Odtud ještě asi 150 metrů na nejvyšší bod Gerlachovského štítu. Celkový čas túry od Sliezského domu: 6-7 hodin, stupeň obtížnosti II - III, od Tetmajerova sedla po vrchol Gerlachovského štítu velmi exponované a nebezpečné, nutná velmi dobrá znalost terénu, nutnost mít při sobě mačky.

6. Z Batizovské doliny - částečně příčně stěnou: Od Batizovského plesa jdeme Batizovskou dolinou až pod žlab, který padá z Tetmajerova sedla. Tento žlab je dole rozdělený na dvě ramena. Po žebru nahoru, až na jeho konec, (5 délek lana). Potom přes strmou a drobivou stěnku, deset metrů na hranu stěny, která omezuje žlab zprava. Dále traverz, exponované, po římse 6 metrů doprava. Dále délku lana šikmo doprava, po strmých skalách nahoru. Teď vodorovně doprava do širokého vyhloubení ve stěně, už nad srázem. Několik metrů přímo nahoru, potom doprava k patě několika žlabů. Tím, který je nejvíc vpravo, drobivá skála, 25 metrů nahoru na žebro, které ohraničuje naše vyhloubení vpravo. V pravém boku žebra do sutinového žlábku. To je žlábek, který překročíme pod hladkými plotnami, ohraničenými stěnami horní části stěny. Ve žlábku vede hluboké koryto šikmo doprava, na jihozápadní žebro Gerlachovského štítu. Korytem, (volné skály), na toto žebro, na které vstoupíme v malé štrbině. Nejdříve vlevo, potom vpravo po žebru a na vrchol. Celkový čas výstupu od Batizovského plesa: do 5 hodin, stupeň obtížnosti: II - III. Nutná velmi dobrá znalost terénu, jedná se už o čistě horolezecký výstup.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA